KontaktNapište námFacebook češtinaEnglish

Divadlo ALFA - Novinky

16. 1. 2017

2017 - Rok loutkářských výročí

Kulatiny či půlkulatiny jsou vhodnou příležitostí, abychom si na stránkách tohoto periodika připomněli osobnosti spjaté s Plzní, jež se zasloužily o rozvoj některého z oborů lidského konání. Západočeská metropole se ve světě proslavila především ve třech oborech: pivovarnictví, strojírenství a – loutkářství! A právě o rozvoj posledně jmenovaného skromného člena komediantského cechu se zasloužilo hned několik služebníků dřevěné Thálie – žel již zvěčnělých – jejichž života běh je ohraničen letopočty se sedmičkou či dvojkou na konci.

Na místě prvním je to JOSEF SKUPA, který se narodil před 125 lety a zemřel před 60 lety (16. 1. 1892 ve Strakonicích – 8. 1. 1957 v Praze), všestranně talentovaný umělec, vůdčí osobnost proslulého Loutkového divadla Feriálních osad, které pod jeho uměleckým vedením stanulo na dobovém českém loutkářském Olympu („Plzeň má divadlo, jaké nemá žádné místo republiky, ba jakému není rovno po celém světě!“ LOUTKÁŘ 1925). Hlasový představitel slavného „Revolučního“ Kašpárka, jenž zboural „Rakousko zpuchřelé“ už v září 1918, ale především „otec“ nesmrtelné komické dvojice Spejbla a Hurvínka! Byť se na jejich vzniku podílel jen návrhem loutky Spejbla, bylo to především jeho výjimečné herecké mistrovství, jež tuto dvojici konstituovalo jako „taťuldu“ a „synstvo“, kteří baví děti i dospělé dodnes a to zdaleka nejen v divadle. Do zákulisí LDFO vstoupil Skupa poprvé v květnu 1917, tedy právě před 100 lety! A v roce 1930 už jako populární kumštýř (i díky prvním nahrávkám) založil první české profesionální loutkové divadlo nového typu, které do r. 1943 mělo základnu v Plzni (jeho činnost ukončili nacisté) a po válce pokračovalo v Praze jako Divadlo S + H.

Jubilantem (155 let od narození) je i dlouholetý principál LDFO, osvícený kočovný marionetář - vlastenec, KAREL NOVÁK (1. 11. 1862- 24. 8. 1940) který – i se svou početnou rodinou - shodou mnoha okolností v r. 1914 zakotvil v Plzni. A vzpomeneme i 60. výročí úmrtí druhého z jeho pěti dětí LUDVY NOVÁKA (6. 6. 1901 – 16. 7. 1967), fenomenálního vodiče loutek (mj. Kašpárka, Švejka, Spejbla i Hurvínka). Náhodnému setkání se špičkovými lidovými loutkáři, které pak přerostlo do dlouhodobé spolupráce, vděčil Skupa za mnohé - z bezprostřední blízkosti se mohl seznámit se vším, co se za několik desetiletí osvědčilo a z tohoto řemeslného základu se pak odrazit k dalším výbojům! To však byl zároveň moment, kdy se cesty Novákových a Skupy rozešly. Stalo se tak 26. 6. 1927, tedy před 90 lety. V témže roce Skupa poprvé stanul za rozhlasovým mikrofonem a natočil se S + H první filmovou reklamu (na smaltované vany). Novákovi hráli v Plzni až do r. 1966.

Kdoví, jak by se odvíjel další osud LDFO a Skupy samotného, nebýt geniálního nápadu, který se zrodil v hlavě řezbáře GUSTAVA (Augustina) NOSKA (15. 7. 1887 – 1. 2. 1974), a jehož 130. výročí narození si rovněž můžeme připomenout. Tento vnuk tvůrce Kašpárka Františka Noska a synovec tvůrce Spejbla Karla Noska vyřezal za svůj život asi 650 loutek, z nichž nejvýznamnější byla zajisté ta, kterou vyřezal tajně – jako překvapení pro Skupu! Říkalo se jí Spejblík, či Spejblátko, aby nakonec na věčné časy získala jméno Hurvínek!

Někdy v půli první poloviny 20. let se v zákulisí LDFO začal objevovat, asi desetiletý chlapec, JIŘÍ TRNKA (24. 2. 1912 – 30. 12. 1969). Narodil se v Plzni před 105 lety. Skupův žák na reálce, který si už v útlém dětství sám vyráběl loutky a pod Skupovým vedením pak pokračoval v LDFO, kde se dokonale seznámil s řadou výtvarně-technických disciplín. Stal se načas vůdčí osobností DFLO (po Skupově odchodu; divadlo zaniklo v r. 1935), ale se Skupou spolupracoval i nadále, vytvořil pro něho řadu dalších loutek; mj. se podílel i na výtvarné podobě Máničky. Později jako filmař a ilustrátor dobyl svět!

Světové proslulosti dosáhl i další plzeňský rodák LADISLAV SUTNAR (9. 11. 1897 – 17. 11. 1976). Od jeho narození uplynulo 120 let. Proslavil se především jako designer. V roce 1924 navrhl novou malbu sálu a foyeru v tehdejším sídle LDFO v Řemeslnické besedě. V téže době byl vedoucí osobností pražského loutkového divadla DRAK, pro něž vytvořil několik na svou dobu velmi progresivních výprav.

Všichni jmenovaní městem Plzeň oceněni a odpočívají v čestných hrobech na plzeňském Ústředním hřbitově. A všichni (i jejich kolegové a následovníci) jistě měli svůj podíl na tom, že české a slovenské loutkářství bylo zapsáno do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Z oněch následovníků bychom si měli připomenout alespoň další dva hlasové interprety S + H, MILOŠE KIRSCHNERA (16. 3. 1927 – 2. 7. 1996), který by se dožil 90 let a MARTINA KLÁSKA (25. 2. 1957), dnešního uměleckého vedoucího D S + H, který oslaví 60. narozeniny. A málem bychom zapomněli… Dobrému zdraví se těší i „dáma v nejlepších letech“, SKUPOVA PLZEŇ, Mezinárodní přehlídka českého profesionálního loutkového a alternativního divadla. Narodila před 50 lety a jako mnohá žena ráda uvádí nižší věk… loni ji bylo teprve 32 (to proto, že od r. 1978 slaví jen každý druhý rok).

Pavel Vašíček

2017 - Rok loutkářských výročí
3. 1. 2017

VSTUPENKA je JÍZDENKA

I v roce 2017 platí vstupenka jako jízdenka!

I v roce 2017 platí vstupenka jako jízdenka! Přijeďte k nám do divadla!

DA jizdenka vstupenka 2017-2

VSTUPENKA je JÍZDENKA
22. 12. 2016

Nová kniha Jak s Tomášem Dvořákem šily všechny loutky

Divadlo Alfa ve spolupráci s DAMU a časopisem Loutkář vydalo knihu, věnovanou našemu milému uměleckému šéfovi „Jak s Tomášem Dvořákem šily všechny loutky“.

Profil života a tvorby jednoho z nejlepších současných režisérů v oblasti loutkového divadla, vytvořený formou „Pimprlové komedie o čtyřech dějstvích“. Pozoruhodný lidský i autorský příběh kovaného loutkáře zachytili ve svých textech Zdeněk A. Tichý, Nina Malíková, Pavel Vašíček, Jan Císař, Václav Poul, Stanislav Doubrava, Vratislav Šrámek, Vítek Peřina, Jan Kerbr, Ivan Nesveda a řada dalších českých tvůrců, teoretiků či recenzentů, nejen z oblasti loutkového divadla, obrazem  pak Josef Ptáček, Pavel Křivánek, Oldřich Pernica a další fotografové.

„Pimprlová komedie“ zve čtenáře do světa, kde se divadlo dělá srdcem a dlátem, do světa miniatur i úžasného nadhledu a nadsázky, do míst a časů, kde se zrodily jedny z nejúspěšnějších českých inscenací Tři mušketýři, Bezhlavý rytíř a Alibaba a čtyřicet loupežníků, tedy loutkářských kousků, které objely celý širý svět. A samozřejmě kniha zve i na ryby a na houby.
Doporučujeme všem loutkářům, hračičkám, kutilům a všem, kteří mají rádi legraci a nadhled.

Vydalo Divadlo Alfa 12/2016.
Cena: 275 Kč

Publikaci lze zakoupit v Divadle Alfa, v Muzeu loutek, objednat na mailu: obchodni@divadloalfa.cz nebo zakoupit přes nakladatelství AMU, www.namu.cz

 

 

Nová kniha Jak s Tomášem Dvořákem šily všechny loutky
13. 10. 2016

19. 11. – Noc divadel

Letos poprvé se plzeňské Divadlo Alfa zapojí do celostátního projektu „Noc divadel“.

Protože je Alfa na Letné stranou centra města, nabídne program, jehož ambicí je zabavit rodiny s dětmi na delší čas. Už v 15 hodin proto začne hostující divadelní představení. Poté bude následovat speciální loutkářská bojovka, díky které poznají děti a jejich rodiče Divadlo Alfa z různých – často skrytých – koutů. Když budou chtít, mohou si rodiny vyrobit vlastní loutku, podívat se na ukázku z klauniády nebo stoupnout si na jevištní prkna a na vlastní kůži si vyzkoušet, zdali opravdu znamenají svět. Na viděnou na Noci divadel v Divadle Alfa!

19. 11. – Noc divadel
16. 9. 2016

MO Plzeň 4 vyhlašuje řízení o nového provozovatele Restaurace Alfa

Kdo by měl zájem ujmout se provozu zavedené restaurace v Divadle Alfa, vybavené pro potřeby provozu s kuchyní, může se dále informovat zde.

MO Plzeň 4 vyhlašuje řízení o nového provozovatele Restaurace Alfa
15. 9. 2016

Sobotní pohádky

Sobotní pohádky začínají již 1. října.

Opět začínáme hrát sobotní, odpolední pohádky. Přijďte se bavit, hrajeme!

ŘÍJEN

1. Pohádky pro Dášenku - 14:00 a 15:30

8. Dlouhý Široký a Bystrozraký - 14:00 a 15:30

15. Perníková chaloupka - 15:00

22. A do třetice - 15:00

29. Kolíbá se velryba - 14:00 a 15:30

LISTOPAD

5. Cha cha cha - 15:00

12. Na půdě aneb Kdo má denska narozeniny - 15:00

19. Zimní příhody včelích medvídků - 15:00

26. Kolíbá se velryba - 15:00

PROSINEC

3. Kolíbá se velryba - 15:00

10. Přijte teky hyjtu - 14:00 - 15:30

17. Kosprd a Telecí - 15:00

 

Vstupenky jsou již v prodeji na www.plzenskavstupenka.cz.

Sobotní pohádky
14. 9. 2016

ZMĚNA představení

Spadla klec nehrajeme 19. - 21. září!

Kvůli zdravotním komplikacím jsme nuceni zrušit ranní představení Spadla klec 19. - 21. září. 2016. V úterý a středu (20. a 21. září) bude představení nahrazeno Donem Šajnem a Faustem.

 

Omlouváme se za komplikace!

ZMĚNA představení
3. 9. 2016

Festival Divadlo také v Divadle ALFA

Divadlo ALFA tradičně hostí i několi představení v rámci FESTIVALU DIVADLO.

A na co se u nás můžete těšit?

  8.9. ČT 11,00 O bílé lani (Divadlo Drak) 75 min.  7+
  9.9. PÁ 10,30 Lékařem proti své vůli (Divadlo ALFA) 60 min. 12+
10.9. SO 17,30 Solo Lamentoso (Sláva Daubnerová - SK) 60 min. 18+
11.9. NE 13,00 Posedlost (Divadlo Na zábradlí Praha) 90 min. 18+

Festival Divadlo také v Divadle ALFA
3. 9. 2016

Nové premiéry v nové sezóně

V sezóně 2016/2017 se můžete těšit čtyři nové tituly!

Nová poředstavení uspokojí všechny věkové kategorie. V 10. října bude mít premiéru hra Š. Olivětína CESTA DO STŘEDU ZEMĚ (Sopouchem Milešovky) pro žáky 3.-6. ročníku ZŠ, v prosinci je to KOSPRD A TELECÍNOVINKA od E. Papouškové pro žáky 1.-5. ročníků ZŚ. V únoru se můžete těšit na netradiční zpracování GAZDINY ROBY v podání kultovní dvojice Jarkovský - Vašíček a konečně v květnu O TŘECH SILÁCH - v podání dalšího tradičního tria Peřina - Dvořák - Nesveda.


Pro žáky 3. – 6. ročníku ZŠ

Š. Olivětín – CESTA DO STŘEDU ZEMĚ (Sopouchem Milešovky) – 10. října 2016

Pro děti z MŠ a žáky 1. – 3. ročníku ZŠ
E. Papoušková: KOSPRD A TELECÍNOVINKA – prosinec 2016

Pro žáky 1. – 5. ročníků ZŠ
V. Peřina: O TŘECH SILÁCÍCH – květen 2017

Pro žáky 8. – 9. ročníků ZŠ + SŠ a dospělé diváky:
G. Preissová – T. Jarkovský – J. Vašíček: GAZDINA ROBA – únor 2017


Těšíme se na vás v našem Divadle ALFA!

Nové premiéry v nové sezóně
14. 7. 2016

Zemřel jeden z nejvýznamnějších loutkářských scénografů Pavel Kalfus

Pavel byl renesanční osobnost, což napovídala už jeho „gargantuovská“ postava. Byl to však především moudrý člověk, v němž nezemřela dětská duše (možná důležitá podmínka oné moudrosti). Jak napsala N. Malíková: „Málokdo by věřil, že se v jeho gargantuovské postavě skrývá něžná duše, obrovský smysl pro humor, empatie, cit pro spravedlnost, laskavost i přísnost, věrnost přátelství, tolerance i nesmiřitelnost k podvodům nejen uměleckým“.

 

Doc. PAVEL KALFUS (29. IV. 1942 – 8.VII. 2016)

Jeden z nejvýznamnějších loutkářských scénografů, dlouholetý pedagog KALD DAMU, bývalý prorektor AMU.

Pavel byl renesanční osobnost, což napovídala už jeho „gargantuovská“ postava. Byl to však především moudrý člověk, v němž nezemřela dětská duše (možná důležitá podmínka oné moudrosti). Jak napsala N. Malíková: „Málokdo by věřil, že se v jeho gargantuovské postavě skrývá něžná duše, obrovský smysl pro humor, empatie, cit pro spravedlnost, laskavost i přísnost, věrnost přátelství, tolerance i nesmiřitelnost k podvodům nejen uměleckým“. P.Kalfus byl výtvarníkem osobitého stylu, byl však i výtvarníkem koncepčním, jeho podíl na inscenacích nebyl jen čistě výtvarný, ale mnohdy tvořil základ inscenační koncepce. Většina nejvýznamnějších položek jeho díla vznikla samozřejmě na půdě divadel, v nichž byl v angažmá, tedy  v hradeckém DRAKU (zde byl u počátků jeho první slavné éry spojených se jmény režisérů M.Vildmana a J.Středy a poté i u Kroftova nástupu) a v NAIVNÍM divadle v Liberci kde spolupracoval s režiséry M.Schartovou a  především s P.Polákem. Polákovy a Kalfusovy inscenace (spolu s plzeňskými opusy V.Čady) posunuly vývoj loutkářské tvorby pro nejmenší děti o míle vpřed (v každé „mateřince“ prý museli mít za každou cenu hlemýždě). Ale stejně suverénně zvládal třeba temnou baladickou hru.

Naštěstí si však našel čas i na hostování v plzeňské ALFĚ, pro kterou v letech 1982-1999 navrhl 6 výprav. První z nich byla „Malá čarodějnice“ podle O.Preusslera (1982 – režie P.Novotný j.h.), kde se inspiroval lidovým uměním. Následovala hra jeho spolužáka, scénografa A.Tománka: „O krasojezdkyni Leontýně a klaunu Dodovi“ (1983 -  režie: A. Tománek), v níž znamenitě evokoval svět starých cirkusů. Ke třetí inscenaci jsem si Pavla vybral já sám, protože jsem byl přesvědčen, že právě on dokáže nejpůsobivěji vystihnout tragikomickou podobu pětice aktérů Smočkovy grotesky „Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho“, kterou jsme v r. 1984 inscenovali maňásky – a nemýlil jsem se. Právě tak jako Tomáš Dvořák jistě věděl proč si Pavla zvolil ke své první samostatné režii, jíž byla inscenace hry I.Fischera „My se vlka nebojíme“ (1984), byl mu jistě cenou oporou, právě tak jako režisérce amatérského Střípku Ivaně Faitlové při jejím profesionálním debutu, její vlastní dramatizaci Nepilovy knihy „Štuclinka a Zachumlánek“  (1985). Poslední výpravou, kterou pro Plzeň vytvořil, byla Dvořákova inscenace hry I. Peřinové „Jeminkote, Psohlavci“ – „opus magnum“ nejen v souvislostech plzeňských (1999). Samozřejmě i jemu patřila jedna ze 7 cen, které byly inscenaci o rok později uděleny na SP, ostatně zřídka odcházel z festivalů bez ocenění (několikrát pak na SP působil i jako porotce). Poté už se věnoval především pedagogické činnosti. S Divadlem ALFA posléze začali spolupracovat jeho žáci z katedry scénografie na KALD DAMU, kteří u nás mnohdy získávali první ostruhy.
                    
Ostatně i my dva jsme se asi nejvíce sblížili, když jsme spolu na DAMU po 4 semestry vyučovali předmět, který jsme si sami vymysleli -  „Herec a hmota“ -  a který byl určený posluchačům všech oborů. Rád jsem naslouchal jeho vyprávěním, jeho úvahám… Jako režisér přizval jsem Pavla ke spolupráci 3x. Pravda, nebyl nejrychlejší, o to však poctivější a důkladnější (tuto okolnost jsem ztvárnil v básničce, kterou jsem mu daroval k premiéře již zmíněného „Burkeho“, od pátku ji hledám). Ale ještě před „Burkem“ - v r. 1977 – jsme v brněnském Divadle RADOST spolu připravili hru M.Markové: „Ďáblův most“ (to už jsem věděl, že „balady“ umí – a už tehdy jsem se nemýlil). A v r. 1980 jsme se sešli v Liberci, kde jsem pohostinsky nastudoval dramatizaci humorných povídek R.Bradforda z knihy „Černošský pán Bůh a pá ni Izraeliti“, kde mistrovsky vystihl atmosféru „lodi komediantů“, plavící se po Mississippi. (dodnes mám jednoho „černocha“, kterého jsem schválně „zrušil“ doma). S touto inscenací se mi vždy vynoří v paměti i jeden Pavlův vtípek… O premiéru byl mimořádný zájem, až Pavel na generálce utrousil „Za lístek na premiéru už mi nabízejí ojetého Trabanta“… Pokud vím, hra pak byla na repertoáru asi 8 let. Spolupráce s Pavlem si velmi považuji.

Záměrně jsem za smutných okolností, za nichž píši tuto vzpomínku, zvolil před koncem lehčí tón. Dobrý člověk už nežije, ale jeho výtvarné dílo a v neposlední řadě i jeho moudrý, vědoucí úsměv podržím v paměti po celý čas mně vyměřený.

Pavel Vašíček
i za ostatní ALFÁKY.

 

Zemřel jeden z nejvýznamnějších loutkářských scénografů Pavel Kalfus