Všechny tři hry jsou zhuštěnými verzemi (každá trvá cca 30 min.) “parádních kusů” českých lidových loutkářů, kteří na našem území působili od konce 18. stol. jako svérázná (a většinou mimoděčná) součást národního obrození. Jednotlivé loutkářské rody si vytvořily (a z generace na generaci předávaly) svoji specifickou textovou verzi. Jevištní i jazykové prostředky používané těmito kočovnými marionetáři dodnes okouzlují poezií “kouzla nechtěného”.

Režisérem inscenací je Tomáš Dvořák, vyhlášený a respektovaný u nás i v zahraničí právě kvůli návratu k českým loutkářským kořenům a schopnosti zpracovat původní látku s úctou k tradici a zároveň s ohledem na současného diváka. Jeho nastudování her lidových loutkářů Dona Šajna a Doktora Fausta patří k nejstarším a stále žádaným položkám v repertoáru Divadla ALFA.

K všem „kusům“ vytvořil režisér Tomáš Dvořák velmi originální kolekce loutek, jež „zkolážoval“ z nejrůznějších běžných předmětů. Inscenace tak těží z dráždivého kontrastu mezi konvencemi tradičního loutkového divadla a vskutku netradičními „surrealistickými“ loutkami. Navíc přináší osobitý a v neposlední řadě i zábavný vhled do těchto příběhů evropské literatury.

JOHANES DOKTOR FAUST, DON ŠAJN

Úprava textu: Johanes Doktor Faust - Pavel Vašíček (s použitím textů J. Peka, T. Dubského, A. Lagrona a F. Maiznera), Don Šajn - Jan Dvořák
Dramaturgie: Pavel Vašíček
Hudba: Jiří Koptík
Premiéra: Don Šajn - 4. července 2001 v San Michele all'Adige (IT), Johanes doktor Faust - 8. ledna 2005

Johanes Doktor Faust původně vychází z knížky lidového čtení z 16. stol. o učenci, který zaprodal svou duši ďáblu. Ve všech českých loutkářských verzích je výrazně posílena paralelní parodická linie komické postavy Kašpárka a řada scén je rozvinuta a nazřena „plebejským“ pohledem. Don Šajn je osobitou variantou španělské pověsti ze 14. stol. o svůdci žen donu Juanovi a její pozdějších dramatických zpracování.

JENOVÉFA

Úprava textu: Tomáš Dvořák
Hudba: Petr Vydarený
Premiéra: 8. června 2020

Milovníky řízných, zábavných a přitom tragických love story potěší Jenovéfa. Patřila k nejoblíbenějším a nejrozšířenějším loutkovým hrám v celé Evropě. Po svém ji zpracovali i čeští loutkáři. Příběh je to srdcervoucí. Hraběnka Jenovéfa odmítne v době nepřítomnosti manžela Sylkfrída milostné návrhy rytíře Gola. Jenže manžel uvěří pomluvám proradného padoucha... Příběh o utrpení brabantské hraběnky Jenovéfy byl poprvé zaznamenán již ve 14. století a rozšířil se i u nás zejména v knížkách lidového čtení.