„To mám ale štěstí!“ radujeme se. Nebo jsme nesmírně smutní, protože se nám stalo neštěstí: upadneme a ošklivě se odřeme a nemůžeme hrát fotbal, odstěhuje se nám nejlepší kamarád, ztratíme nejoblíbenější hračku. Moudrý dědeček z jedné venkovské osady se nezalyká štěstím, ani neběduje. Jeho sousedé mu nerozumí a občas na něj mají zlost. Jen si to představte: děda našel hříbátko. Vyrostl z něj nádherný hřebec. „Ty máš ale štěstí,“ záviděli sousedé. „Neznáme celý příběh,“ odpovídal děda a oni si ťukali na čelo. Jenže kůň, který zastal spoustu práce, jednoho dne zmizel. „To je neštěstí, teď musíte všechno oddřít sami,“ litovali dědu sousedé. „Nevíme, jak to bude dál,“ trval na svém děda – a oni si zase ťukali na čelo. Jenže – a dál už neprozradíme nic. Přijďte se podívat do Alfy! Jednoduchý příběh je plný nečekaných a překvapivých zvratů a podprahově nese několik poselství: Prožívej každý den naplno a nezoufej si, protože nic netrvá věčně. Nikdy nevíš, co ti další dny přinesou – štěstí, nebo neštěstí? Kdo ví… Životní příběh je přece docela dlouhý a to, z čeho jsi byl někdy smutný, může být po čase náhle zdrojem úlevy a štěstí.

K inscenaci vzniknou pracovní listy.

PREMIÉRA: ÚNOR 2024